Itálie patří mezi země s nejstarší turistickou tradicí. Rozkládá se na Apeninském poloostrově, její součástí je i několik ostrovů a souostroví – Sicílie, Sardínie, Elba, Capri, Pantelérie, Ischie, Liparské a Egadské ostrovy.
Pobřeží, dlouhé přes 7600 km, je největší ve Středozemním moři. Podél severních hranic se rozkládají Alpy, od severu k jihu se přes celý poloostrov táhnou Apeniny s mnohými kotlinami a jezery. Omývají ji čtyři moře: Ligurské, Tyrhénské, Jaderské a Iónské. Na pevnině hraničí s Francií, Švýcarskem, Rakouskem, Slovinskem. Na jihu jsou sopky Vesuv, Etna, Stromboli a Vulcano. Uprostřed země leží dva nezávislé státy – Vatikán a San Marino. Italské léto začíná už v květnu a končí v říjnu.
Největší předností Itálie je nepochybně rozsáhlé kulturní bohatství, protože právě na jejím území se odvíjela poměrně velká část evropské historie, ať už v antice nebo renesanci. Přitažlivost této temperamentní krajiny spočívá v její rozmanitosti, která spojuje krásu majestátních ledovců s typickou letní atmosférou slunečních pláží.
Malta leží ve Středozemním moři asi 100 km na jih od Sicílie a skládá se ze tří ostrovů – Malta, Gozo a Comino. Je důležitou křižovatkou lodních tras. Podnebí je zde subtropické a suché. Jarní a podzimní měsíce patří mezi nejkrásnější. Typickými rostlinami jsou zde buganvílie a palmy.
Jen stěží byste našli jiný kousek země, kde je na tak úzkém prostoru shromážděno tolik historicky cenných staveb a jiných památek ze všech epoch dějin lidstva. Dalo by se téměř říci, že celý ostrov je jedno velké muzeum. Příčinou je výhodná poloha mezi Afrikou a Evropou a ideálně chráněné velké přírodní přístavy známé už od starověku.
Ostrov má z větší části skalnaté pobřeží. Toho si cení hlavně potápěči, neboť k vidění je zde mnohé. Mořská fauna zde totiž zůstala ještě nedotčená. Krásné písčité zátoky, které se na Maltě nacházejí, leží zpravidla trochu stranou, ponechány v přírodním stavu. Malta je známa také svým tichým a klidným životem.
